- zvrzat (zkazit)
- zvrzat (zpackat)
- zvředovatění (ulcerace)
- zvředovatění (exulcerace)
- zvučet (znít)
- zvučet (hlaholit)
- zvučně (nahlas)
- zvučně (jasně)
- zvučně (hlasitě)
- zvučnost (sonorita, sonornost)
- zvučný (sonorní)
- zvučný (plný)
- zvučný (jasný)
- zvučný (hlasitý)
- zvuk (mechanické vlnění v látkovém prostředí)
- zvuk (hlas)
- zvuk (vjem vnímaný sluchem)
- zvuk (přízvuk)
- zvuk (samohláska)
- zvuk (výzvuk)
- zvuk (znění)
- zvuk (souhláska)
- zvuk (sluchový vjem)
- zvuk (dobrá pověst)
- zvuk (slyšitelné vlnění)
- zvukař (zaměstnanec divadla)
- zvukař (mistr zvuku)
- zvukař (akustik)
- zvukaři (mistři zvuku)
- zvukbubínku (ramtára)
- zvukhodin (tikot)
- zvukomalba (onomatopoie, onomatopoion, onomatopoje)
- zvukomalba (onomatopoie)
- zvukomalba (onomatopoje)
- zvukoměr (sonometr)
- zvukoměr (fonometr)
- zvukost (zvuková stránka)
- zvukové (mechanické vlnění)
- zvukověda (fonika)
- zvukovka (součást gramofonu)
- zvukovod (součást zevního ucha, trubicová)
- zvukovod (součást ucha)
- zvukovody (součásti uší)
- zvukový (fonický)
- zvuktemný (ropot)
- zvuktetřeva (zábrk)
- zvuktlumený (slum)
- zvukyrušivé (hiss)
- zvukzvonivý (cinkot)
- zvůle (volnost)
- zvůle (svévole)
- zvůle (právo lovit ryby)
- zvůle (libovůle)
- zvůrek (kousek pole naráz osívaný)
- zvyk (uzance)
- zvyk (úkon který se stal potřebou)
- zvyk (usus)
- zvyk (tradice)
- zvyk (úzus)
- zvyk (zvyklost)
- zvyk (pravidlo)
- zvyk (obyčej)
- zvyk (alura)
- zvyk (usance)
- zvyk (ustálený způsob chování)
- zvyk (móda)
- zvykat (přivykat něčemu)
- zvykat (osvojovat způsob jednání)
- zvykat (přijímat dané obyčeje)
- zvykat (přizpůsobovat)
- zvyklost (alura)
- zvyklost (usance)
- zvyklost (úzus)
- zvyklost (obyčej)
- zvyklost (pravidlo)
- zvyklost (zvyk)
- zvyklost (uzance)
- zvyklost (tradice)
- zvyklost (usus)
- zvyklost (konvence)